V této mystické básni v próze se mísí a spájí prvky a elementy dávné alchymie a kabalistické
algebry s nejnovějšími poznatky přírodovědy či kvantové fyziky.
Útlý vzdušný svazeček Gábora Gyukicse, jehož texty přeložil do češtiny Robert Svoboda, je skutečnou minimalistickou perlou: kolem půl stovky stran, kolem půl stovky básní, z nichž většina má sotva pár řádek. Půl stovky jistě ne.
Nejnovější výběr, Nová kytice ze španělských romancí, sahá od různorodého Zpěvníku romancí Martina Nucia (1547) až po soubor historických romancí Lorenza de Sepúlvedy (1584).
Lyrická kolekce Rozptylování byla oceněna britskou knižní cenou Costa za poezii a zároveň získala titul Kniha roku 2009. Sbírka básní, přeložená v původní koncepci, je poctou básníkově ženě, divadelní a seriálové herečce Lucindě Ganeové.
Básnická sbírka Stalaktit s odkazem na význam tohoto slova zvažuje mj. především samu poezii, sám princip básnění. „Hledat neuchopitelné verše je totéž jako sledovat / záři dávno vyhaslé hvězdy,“ píše autor.
Debut polské scenáristky a režisérky Bronky Nowické (nar. 1974) Nakrmit kámen vyvolal po svém vydání značný ohlas, jehož výrazem se stalo udělení prestižní polské literární ceny Nike 2016.
Výbor z díla Maxima Bahdanoviče vychází u příležitosti 100. výročí úmrtí tohoto běloruského básníka. Jde o první ucelený český překlad jeho básní, které jsou důležitým příspěvkem k pochopení složitého historického osudu Bělorusů v minulém století.
Polský básník ANDRZEJ SULIMA-SURYN (1952–1998) patří k osobnostem, pro které je poezie životním postojem
a psaní záznamem duchovní cesty, ne literaturou. Duší filosof, povoláním tulák a host.
Stěžejní částí knihy jsou texty ze sbírky Muzeum dětství (Muzeum dzieciństwa, 2011), v nichž se autor navrací do času svých dětských let v rodném městě Bytom v Horním Slezsku.
Základním tématem sbírky Alchymie srdečního pulsu (přel. Aleš Kozár) slovinského básníka Primože Repara je láska, jejíž projevy autor zapisuje formou haiku, které, jak známo, nebývá výlučně spojováno s milostnou poezií.
Přímý dědic druhé ruské avantgardy, tradičně označovaný za minimalistu - nejen pro malou formu svých básní, ale také pro minimum prostředků, jež využívají.
Česko-francouzské vydání básnické sbírky Elegie Georgese Duhamela v překladu Zdeňka Hrona. První překlad této básnické knížky obsahuje kompletní oddíl Elegií a dvě ze čtyř závěrečných Balad.