Obsahem této skromné publikace je zcela nekonvenční názor, který si o vzniku a účelu Kodexu , a rozbor několika aspektů jeho obsahu. Jejím účelem ovšem není seznámit běžného čtenáře s Kodexem a tím suplovat příslušnou literaturu.
Monografie vůbec poprvé edičně zpřístupňuje dlouholetou korespondenci Anny Kateřiny Swéerts-Špork s řeholnicemi kláštera v tyrolském Sonnenburgu. Kniha tak představuje určitou bilanci a výrazný posun ve (swéerts-)šporkovském bádání.
Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.
Kolektivní monografie Libri magistri muti sunt – Pocta Jaroslavě Kašparové sdružuje celkem 21 studií dedikovaných velké dámě české knihovědy. Dílo je tematicky rozčleněno do čtyř tematických okruhů, které odrážejí témata, jimiž se jubilantka zabývá.
Ojedinělá publikace přináší příběhy přímých účastníků mírové mise, kteří zastupovali Československo v Koreji bezprostředně po skončení korejské války (1950-1953).
Autor Kroniky byl královským úředníkem a archivářem. Měl tudíž přístup k důležitým pramenům, díky čemuž je jeho dílo spolehlivým zdrojem informací o dějinách portugalského království ve 2. polovině 14. století.
Úvodní příběh audioknižní řady Letopisy královské komory, odehrávající se v polovině 16. století, za vlády Ferdinanda I. Habsburského, je zasazen do města Plzně.
V archivech na historickém území Čech je uloženo téměř dvě stě iluminovaných rukopisů, počítaje v to i památky, které jsou zde pouze deponovány, ale jsou majetkem jiných subjektů, zejména církevních.