Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
Dochovaná korespondence významného římského řečníka, politika, spisovatele, a v neposlední řadě vrcholného stylisty, Marka Tullia Cicerona obsahuje téměř 900 dopisů a jako „živá“ korespondence má nesmírný historický význam.
Andrea J. Larsonová píše dopisy svému strýčkovi Willimu. Je jím benediktin Anselm Grün. Na jedné straně mladá matka tří dětí, která v životě plném možností vidí i řadu omezení – na straně druhé starý mnich.
První kompletní vydání Senekových dopisů Luciliovi. Vydání je doplněno úvahou Petra Dvořáka o stoickém pojetí osobní transformace a ideálu emočního života.
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Vaše Bytí je hlubší než nebe, větší než prostor – a je již tady. Věnujte pozornost spíše stabilnímu pocitu Bytí než vzrušenému pocitu stávání se něčím, protože stávání se nikdy neskončí. (ÚRYVEK Z KNIHY)
V knize Chonrad Stoeckhlin a noční houf autor líčí příběh dvou pastýřů z konce 18. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě.
Troufalý portrét zakladatele islámu. Miliarda a půl lidí ho vyznává, stejně tolik se ho bojí, ale jen hrstka o něm něco ví. Na jedné straně bitvy ve jménu Alláha, na druhé devět manželek.
