Karel Havlíček (1821–1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848.
Kniha přináší detailně několik příběhů československých špionů z doby studené války, o jejichž osudech se příliš neví, ale jejichž životy nabíraly často velmi zajímavé obrátky.
Tento životopis popisuje v úplnosti Kretschmerovy vojenské úspěchy, líčí do nejmenších podrobností každou jeho bojovou plavbu, a to všechno propojuje s náhledem do jeho poněkud záhadné osobnosti.
Vladimír Krejčí pracoval v těsné blízkosti šéfa firmy deset měsíců, od září 1938 do června 1939. Právě v tomto pohnutém období líčí každodenní život v blízkosti Jana Antonína Bati, svérázného ředitele obuvnického koncernu.
Ve druhé polovině 18. století již policie neznamenala obecně řádnou správu země či obce jako v dřívějších stoletích, ale ani to ještě nebyl orgán dohlížející na pořádek a bezpečnost, jak ho známe dnes.
Kniha přináší politicko-filozofický spis Jana Jesenského (1566–1621) Pro vindiciis contra tyrannos oratio (Řeč ve prospěch nároku na odpor proti tyranům) z roku 1620 ve dvojjazyčném latinsko-českém čtenářském vydání pod zkráceným názvem Proti tyranům
Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu?
