Čtyři autobiografické prózy Ljudmily Petruševské ukazují drsný obraz dospívání v Rusku během druhé světové války a těsně po ní. Hrdinka povídek, zanedbávaná holčička, se protlouká světem, v němž vládne hrubá síla a zákon smečky.
Dcera Josefa Mašína líčí ve své knize nejenom příběh jejich odbojové skupiny, vrcholící dobrodružným probíjením se přes Východní Německo do Západního Berlína, ale také osudy rodiny Mašínů počínaje první světovou válkou přes okupaci až po 50. léta.
V knize, nominované na Islandskou literární cenu, sledujeme rok trvající samotu autora uprostřed islandského venkova, samotu téměř doslovnou, plnou niterných napětí a počinů, které překvapují i jej.
Román Op Oloop (1934) je tragédií rozumu. Hlavní hrdina, původem Fin, je statistik žijící v Buenos Aires, pro kterého se věda stala způsobem života. Román zachycuje poslední den a noc tohoto muže, jehož přísná matematická rovnováha se začne rozpadat.
Šestnáctiletá Naho Takamija z malebného města Macumoto si žije docela obyčejně – chodí do školy, baví se s kamarády a připravuje se na budoucnost, kterou si samozřejmě maluje trochu narůžovo.
Je srpen roku 1503 a umírá papež Alexandr VI., vlastním jménem Rodrigo Borgia. To je ta pravá chvíle pro zapřisáhlé nepřátele Borgiů, rod della Rovere, aby se intrikami a sliby, jež nehodlají dodržet, pokusili papežský stolec obsadit sami.
Juan Preciado se na přání své umírající matky vrací do její rodné vesnice. Namísto kdysi rajské Comaly však nalézá jen vyprahlé místo a postupně odhaluje, že život zde není nic víc než pouhá vzpomínka.
Vyšší zvláštní agentka Sayer Altairová studuje mysl psychopatů. Nikdy ale nečekala, že odhalí vraha v řadách Federálního vyšetřovacího úřadu. Pátrání po něm a odhalení interní korupce jí vyneslo střelnou ránu v rameni a šest měsíců práce za stolem.