Nejprodávanější e-knihy - listopad 2021
duchovní teorie a směry

I když se Jean-Joseph Surin SJ (1600–1665) vydání svého Průvodce duchovním životem už nedočkal, vycházel později a mnohokrát. Znalci dějin spirituality považují tohoto autora za předního mistra duchovního života.

Lucidní snění (bdělý spánek) je pojmenování pro stav, kdy si spící člověk uvědomí, že sní, a to mu dá možnost ve snu se vědomě a bez omezení pohybovat. Většina lidí pokládá své sny za nedůležité, přestože dávné kultury a duchovní tradice sny vykládají či s nimi přímo pracují.

Publikace je určena všem, kteří sice nevyznávají žádné náboženství, ale současně jim připadá, že v prožitcích postav, jako je Ježíš, Buddha, Lao-c’, Rúmí a další mudrci minulosti, lze najít důležité pravdy.

Villoldo uvádí, že ústředním pojmem šamanského léčení je světelné energetické pole, jež má obklopovat naše fyzická těla. Učí nás vnímat a čistit otisky nemoci v tomto energetickém obalu a léčit tak sebe i druhé, stejně jako nemocím předcházet.

V této výpravné a graficky půvabné knize nás výtvarník a spisovatel Adam Tetlow seznamuje s praktickými návody na tvorbu prastarých magických keltských vzorů, ale i se základními principy, které se za nimi skrývají.

Čtenáři se poprvé nabízí možnost poznat v českém jazyce práci předního rakouského ariosofa konce19. stol., G. von Lista (1848–1919). Unikátní dílo, sestávající z části věnované runám a části věnované heraldice a etymologii.

Poté, co si žena předsevzala, že se musí vymanit z ovládání mužem, přejala mužská schémata na úkor své vlastní ženskosti, a tím se vzdálila své základní povaze. Ocitá se najednou ještě osamocenější a zranitelnější ve spletitých situacích, ...

Jóga dechu vědomí tvoří samostatnou část připravované knihy Jiří Krutina: Duchovní moc vědomí, ve které autor shrnuje své postřehy z praxe stezky Sebepoznání. Pojednání se zaměřuje na nedvojnou praxi dechu vědomí (pránájámu Srdce).

Podkladem komentářů Květoslava Minaříka v Mahájánských textech je Hlas ticha. Helena Petrovna Blavacká (1831-1891), zakladatelka Theosofické společnosti, jej podle svých slov vybrala z Knihy zlatých předpisů.

Mystika (1911) je již téměř celé století považována za zcela ojedinělý a do dnešní doby nepřekonaný text, jehož autorka Evelyn Underhill je dosud pokládána za nejpřednější znalkyni v oblasti duchovního uvažování.