Nejprodávanější Kniha nebo Mapa - květen 2021
české dějiny

Karel Pacner svou strhující kronikou varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme!

Vojenská odbojová organizace Obrana národa začala vznikat po okupaci českých zemí, kolem 20. března 1939, a v předvečer vypuknutí 2. světové války již disponovala ucelenou velitelskou strukturou a základním plánem pro zahájení ozbrojeného povstání.

Významné momenty naší moderní historie, zajímavé informace o významných osobnostech z kulturního a vědeckého světa či sportu a více než tisíc obrázků najdou děti, rodiče, prarodiče a učitelé ve výjimečné komiksové knize, která si získala srdce tisíců čtenářů.

Kolektivní vědecká monografie Příběhy exilu navazuje na úspěšný výstavní katalog Zkušenost exilu, oceněný v soutěži Gloria musaealis jako nejlepší muzejní publikace roku 2017.

Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany.

Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky.

Přelom 20. a 21. století znamenal pro Olomouc i přelom v literatuře o historii města. Knihy Vzpomínky na starou Olomouc a na ni volně navazující Paměť olomouckých předměstí dokázaly, že o minulosti lze psát hluboce zasvěceně a přitom srozumitelně .

Publikace přináší ojedinělý názorný a ilustrovaný přehled o boji za čs. národní nezávislost v letech 1914-1920. Text, přibližující nejen vznik, vývoj, fungování a boje čs. legií v Rusku, Francii, Itálii a službu čs. vojáků ve spojeneckých armádách.

Kniha je přelomovým pokusem odstranit účelové mýty o první světové válce přetrvávající celé století.

V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus ožehavou otázkou vnitřní i zahraniční československé politiky. Příslušnost Podkarpatské Rusi k ČSR ovlivňovala podobu bilaterálních vztahů s bezprostředními sousedy, Maďarskem i Polskem.