Spisovatel David Michie vytvořil srozumitelný a čtivý úvod do tibetského buddhismu, ve kterém zpracoval vysoce ceněné a dnes již klasické dílo mnicha Šántidévy z 8. století známé jako Bódhičarjávatára neboli Uvedení na cestu k probuzení.
Žít z vlastního pramene znamená být usebrán, být u sebe. V tomto "u sebe" je zároveň přítomný celek, bytí, které prožíváme a ze kterého vždy poprvé a naposled žijeme. Otevírá se tady to vzácné, podstatné a posvátné.
Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti.
V tomto svižném uvedení do moderního ateismu nám jeden z nejvýznamnějších vědců dneška vysvětluje, proč bychom neměli věřit v boha. Argumenty, které rozvíjel v dosavadní práci, představuje ve své nejnovější knize stručně, přehledně a působivě.
„Pravidelná kontemplativní modlitba spouští ozdravný proces, který můžeme nazvat „boží terapií“. Hluboké spočinutí, jehož dosahujeme při modlitbě, rozrušuje udusanou půdu kolem emočního plevele v našem nevědomí; naše tělo je jím doslova promořeno.
Kniha přispěje k informovanosti široké veřejnosti – studentů, středoškolských pedagogů, novinářů a dalších zájemců – o věrouce, rituálech, zvyklostech či klasických i soudobých podobách práva a politiky.
Svazek nazvaný Křestní katecheze přináší českému čtenáři text tří Ambrožových spisů spojených s křesťanskou iniciací – Výklad vyznání víry, O svátostech a O tajemstvích.
