Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska.
Budapešť, stejně jako Paříž či Vídeň, zažila na konci devatenáctého století dobu náhlého rozkvětu. Stala se jednou z předních metropolí tehdejšího světa, s rychle rostoucí populací, výstavbou a překotně se rozvíjející kulturou.
Lombarský historik a kronikář Pavel Jáhen (Paulus Diaconus, 720–799), působilv Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Jeho kronika Historia Langobardorum představuje základní pramen k dějinám severní Itálie v 8. století.
Do pěti oddílů členěná publikace s množstvím obrazových příloh pojednává v nebývalém rozsahu o staletém stavebním vývoji Bertramky, který začal pouhou boudou na vinici.
Kniha zachycuje stoleté působení junáckých oddílů v Semilech a jejich blízkém okolí. Přestože bylo třikrát násilně přerváno totalitními režimy, vždy se je podařilo znovu obnovit v rozsahu, který překonal předchozí dobu.
V hasičských kruzích známý žurnalista a historik Josef Nitra předkládá odborné i široké laické veřejnosti doposud nejobsáhlejší dílo věnující se vzniku a rozvoji požární ochrany v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Publikace ukazuje zákulisí boje o politickou moc mezi KSČ a ostatními politickými stranami v letech 1945–1948. Přináší fakta o ovládnutí tajných služeb a ministerstva vnitra komunistickou stranou v roce 1945.
Takzvaný kodex Wallerstein, známý rovněž jako von Baumans Fechtbuch, představuje unikátní německou (bavorskou) duelovou příručku ze sedmdesátých let 15. století.
Čtvrtá kniha tzv. Fredegarovy kronika a pokračování představuje cenný pramen k dějinám franské říše v 7.–8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců. Najdeme v ní i ojedinělou zprávu o Slovanech a jejich vůdci Sámovi.
