Renomovaný historik a jeden z předních britských odborníků na ruské a sovětské dějiny zkoumá bolševickou revoluci nikoliv jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí a snah dosáhnout utopických cílů.
Hranice mezi lidskou společností a světem mrtvých, snů a nadpřirozených bytostí je v pozdních ságách o Islanďanech úzká a lze ji oběma směry překračovat.
Zzáznam autentického reportu dnes již postarší Petry Behrensové, která velkou éru osmašedesátéh roku vnímala v Praze z pohledu pověřené korespondentky východoberlínského
magazínu NBI.
Text se zaměřuje na duchovní základy české státnosti a smyslu českých dějin, k nimž se Československá republika zejména myšlením a jednáním svého klíčového zakladatele Tomáše G. Masaryka, jež vycházely z jeho pojetí české otázky.
Kniha v širším historickém kontextu přibližuje zrod, rozmach a úpadek spiritualistického hnutí, které přibližně od padesátých let devatenáctého století do dvacátých let dvacátého století významně ovlivnilo intelektuální a duchovní život Západu...
Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity.
Román Ta naše písnička česká dosud nevídaným způsobem mapuje poválečné dějiny Československa, zachycuje životy populárních umělců, kteří se pokoušeli tvořit, ale nejvíce musel bojovat s vrchností o svou vlastní svobodu.
