Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček?
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
Na stránkách knihy historika Jakuba Hušky se čtenáři seznámí nejen s dějinami jednoho z nejvýznamnějších mariánských poutních míst Moravy, ale také se sociálním, kulturním a politickým životem „ve stínu“ svatokopeckého chrámu.
Publikace ukazuje zákulisí boje o politickou moc mezi KSČ a ostatními politickými stranami v letech 1945–1948. Přináší fakta o ovládnutí tajných služeb a ministerstva vnitra komunistickou stranou v roce 1945.
Takzvaný kodex Wallerstein, známý rovněž jako von Baumans Fechtbuch, představuje unikátní německou (bavorskou) duelovou příručku ze sedmdesátých let 15. století.
Čtvrtá kniha tzv. Fredegarovy kronika a pokračování představuje cenný pramen k dějinám franské říše v 7.–8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců. Najdeme v ní i ojedinělou zprávu o Slovanech a jejich vůdci Sámovi.
Komiksový román staví proti sobě dvě stránky židovského života: diasporu a návrat do Svaté země. Skrze osudy Ilji Brodského sledujeme osudy evropského židovstva v prvních dekádách dvacátého století.
Zapomeňte na dinosaury! Na Zemi v minulosti byli ještě pozoruhodnější tvorové. Třeba želvy s extra dlouhými krky a opancéřované ryby velké jako autobus!
Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý Vás ve své šesté společné knize zvou na místa, kde se odehrávaly příběhy prvních Přemyslovců – a kde se rodila česká státnost.