Autoři knihy zkoumají problematiku šíření znalostí v předmoderní společnosti na příkladu čtyř mimořádně úspěšných středověkých děl, která sledují ze všech perspektiv, jež dochovaný materiál umožňuje.
Titul je určen pro uchazeče o studium na střední školy a nástavbová studia s maturitní zkouškou. Cílem publikace je pomoci zájemcům v důkladné přípravě na státní přijímací zkoušky.
Píše se rok 898 a Moravské království musí po smrti krále Svatopluka bojovat o svoji existenci. Ze západu útočí Frankové, z východu zase Maďaři. Přesto se Mojmírovi II. daří navázat na dědictví velkého královského otce a udržet vládu.
Příběhy o svatých představují jeden podstatných prvků evropské duchovní kultury.Předkládaná publikace se pokouší přinést co nejširší přehled hagiografických textů pojednávajících o českých patronech.
Pátý ze série šesti románů – pojmenovaných vždy podle hlavního hrdiny. Všichni jsou mladí, divocí, komplikovaní, potetovaní, často i opiercingovaní, ale uvnitř jiní než navenek.
V tomto svižném uvedení do moderního ateismu nám jeden z nejvýznamnějších vědců dneška vysvětluje, proč bychom neměli věřit v boha. Argumenty, které rozvíjel v dosavadní práci, představuje ve své nejnovější knize stručně, přehledně a působivě.
V historických disciplínách se ujala mnohaletou úspešností posvěcená tradice oslavit životní jubileum významné osobnosti oboru publikací, do které přispívají kolegové, přátelé i žáci svými studiemi blízkými badatelským tématům oslavence.
Skutečnými hrdiny románu jsou, tak jako v předchozí knize Rytíři z Vřesova, příslušníci dvou zemanských rodů: Beneš a Čeněk z Vřesova, Lothar Katzinger z Olšové a jeho starší bratr Wolfram.
Sága o svatém Óláfovi z pera islandského autora 13. století Snorriho Sturlusona je nejznámější královskou ságou a nejslavnější z dochovaných staroseverských biografií norského krále Óláfa Haraldssona (ca 995 – 29. 7. 1030), známého jako Óláf Tlustý.
