První díl monumentální práce předního britského historika Iana Kershawa, která představuje dosud nejucelenější a nejrozsáhlejší životopis vůdce nacistického hnutí.
Francouzský historik dokázal jako jeden z prvních aplikovat metodické postupy školy Annales na moderní společnost 18. a 19. století. Jeho prozatím nejuznávanější práce je věnována zdánlivě odtažitému tématu – dějinám pachů.
Ve třetím a posledním svazku svých Pamětí zachytil profesor František Weyr (1879-1951) život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945-1948, vylíčil průběh únorového převratu.
Autor v knize ukazuje jak vznikly starověké megalitické stavby (Stonehenge, Cuzco, Velkém pyramidy Mayů, ad.) a k čemu sloužily, ale všímá si také klíčové role astrologie při jejich plánování a výstavbě.
Pro první svazek ediční řady Acta Theresiania byly vybrány Denní rozkazy Rady starších a Sdělení židovské samosprávy, které jsou jedním z nejdůležitějších pramenů pro poznání historie terezínského ghetta.
Hlavním tématem knihy je zkoumání dynastické unie Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského - Katolických králů - s ohledem na její bezprostřední smysl a dosah i se zřetelem na vliv, který měla na španělské dějiny v pozdějších dobách.
Tato práce si všímá vývoje v Československu v období tzv. Pražského jara z pozice Rumunska – země, která se nezúčastnila srpnové intervence Varšavského paktu.
