V devadesátých letech 19. století se v Praze, podobně tomu bylo v Mnichově, Vídni či Berlíně, rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ (odštěpení) z tradičních uměleckých struktur.
Kniha o životě a tvorbě akademického sochaře a restaurátora, který tragicky zemřel. Kniha
představuje jeho bohatou restaurátorskou činnost i volnou tvorbu, několik básní ze sbírky-
básně z notesu i ukázky fotodokumentace tramské činnosti.
Autor vzpomíná na dětství syna českého otce a německé matky v předválečném pohraničí, pokračuje protektorátem a poválečnými zkušenostmi – ze studia, z vězení, z amnestie, z práce v továrně, z redakční činnosti a z mnoha dalších profesí.
Jiří Švihálek (a.k.a. pacholek) ve svém deníku bez servítků a s humorem sobě vlastním den po dni popisuje, co prožívali s manželkou Kačkou po nehodě na motorce. Amputace nohy, nesnesitelné bolesti, přemísťování kostí v těle a zotavování.
Na školní zahradu vyráží za každého počasí devět malých zahradníků. Mravenec Míra se nestačí divit, kolik práce zastanou. Pohrabou posekanou trávu, zasejí semínka, vyplejí a zalijí záhony, sklidí úrodu. Ani v zimě se venku nenudí.
Tři týdny v sestavě pestřejší než směs koření kari
Nejlepším způsobem, jak poznat ajurvédu v praxi, je vydat se přímo do Indie. Autorka deníku chtěla dopřát očistu svému tělu, mysli i duši. To ale netušila, na koho tam narazí…