Nejprodávanější knihy v roce 2021
dějiny umění

Návrat do léta jednoho století.

Obsáhlá výpravná publikace od světově uznávaného historika umění.

Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.

Panoráma jediného roku, kterým začíná naše přítomnost.

Dějiny možná píší vítězové. Muziku však mají na svědomí rebelové. Pro většinu lidí jsou dějiny hudby pouze matným pojmem ze školních učebnic, s nímž má jejich vlastní posluchačský zájem jen málo společného.

Kniha poprvé představuje na základě rozsáhlého archivního studia a diskurzivní analýzy textů dějiny akademického oboru dějiny a teorie umění v nynějším Česku od konce druhé světové války do počátku normalizace.

Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.

Nově revidované vydání slavného souboru studií vlivného historika umění přináší nejen cenné vhledy do diskusí o dějinách umění ve středověku a v renesanci, ale je i cenným příspěvkem k dějinám idejí.

Přemýšlení o středověkých starých babách a jejich obrazech má emancipační hodnotu – vysvobozuje nejen z konvencí a pout, ale i z diktátu mladě se jevícího, zdravého, pracovitého a množícího se těla.

Meyer Schapiro byl jedním z nejvýznamnějších amerických historiků a teoretiků umění ve 20. století. Kniha představuje obsáhlý průřez Schapirovým dílem, reprezentující velkou část jeho zájmového spektra.

Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.

Výběr předložených textů Ivo Kořána byl veden snahou zachytit šíři jeho celoživotního badatelského zájmu. Ivo Kořán zůstává prvním českým uměleckým historikem, který od konce 50. let 20. století systematicky propojoval středověké umění s barokním.

Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.

Kniha obsahuje 13 příběhů, které s vtipem přibližují díla moderního umění žákům vyššího stupně základních a středních škol, a stává se tak vhodnou pomůckou v rukou učitele či rodiče.

Staroměstský mariánský sloup patří k nejkontroverznějším barokním památkám – a to i přesto, že již uplynulo přes sto let od jeho demolice.

Švýcarský kritik William Ritter (1867–1955) byl prvním francouzsky píšícím autorem, který se systematicky zajímal o kulturní život střední Evropy.

První díl této knihy ukázal, že komunikační systém založený na obrazech vytvořil expandující moderní člověk (Homo sapiens) v paleolitu Evropy, a to poměrně rychle, v daném stadiu své evoluce a v kontextu převratných historických událostí.

Po úvodních informacích o základních historických faktech, chronologii, vykopávkách a rozluštění hieroglyfů přechází čtenář z jedné zajímavé kapitoly do druhé: panteon staroegyptských bohů a bohyň, stavby pyramid, mumifikování zemřelých apod.

Autorka se zabývá historickými aspekty dějin výtvarného umění a hudby a snaží se poskytnout ucelený přehled o vývoji nejdůležitějších oblastí umění a kultury zejména v Evropě a v naší zemi. Vhodné především pro studenty gymnázií a středních škol.