Veselé leporelo Josefa Lady s lidovými říkadly o koťatech, zajíčkovi, vodníkovi, zimě nebo o houbách je dnes českou klasikou i nakladatelským evergreenem.
Básnická prvotina Luz adentro Zdeňky Pospíšilové je návratem k původním krajinám a slovům, která dokážou obsáhnout něhu, rozechvělost a tíhu, nejen tu vlastní, ale i tu sdílenou a předávanou.
Měsíc tak pošetile modrý navazuje na nedávnou autorčinu sbírku Děravý testament. Vnitřně propojené verše procházejí různými krajinami a dramaty života – jako by básnířka šla znovu svou cestou a přitom výrazně prohlubovala vlastní stopy.
Žena je nepochybně nejpozoruhodnější i nejzáhadnější bytostí celého vesmíru. A když se žena rozhodne vyzpívat tajemná zákoutí své nepopsatelné duše ve verších, pak se nám nabízí fascinující příběh nabitý k prasknutí mnohotvarými emocemi a vášněmi.
Dnes už klasické leporelo vypráví příběh o mravenečkovi, kterého přijde léčit mravenčí doktor. Pomůžou pacientovi prášky, nebo přátelství a soucit kamarádů? Leporelo doplňují krásné ilustrace Antonína Šplíchala.
Sbírka obsahuje cyklus básní, psaných většinou pravidelným rýmovaným veršem, které spojuje lyrická výpověď o navazování vztahů s milovanou osobou, s okolním světem v jeho současnosti i historické paměti.
Básnická sbírka V Torontu prší je mapou k prošlapání. Průzkum tohoto území
spolu s jeho původními obyvateli zvolna vymaňuje z lidských měřítek
a otevírá novému poznání.
Ve sbírce haiku Záblesky Zuzana Zimmermannová zachovává formu dle japonských pravidel a inspirativně ji rozvíjí a modernizuje. Pravidelně používaný název přiřazuje každé haiku k přírodní, společenské, politické či erotické tematice.
