Pomníky, pamětní desky a kenotafy umístěné v našich obcích vyjadřují pietní vzpomínku na ty, kteří se do svých rodných domovů nevrátili a položili své životy ve Velké válce 1914–1918.
Autor podtitul publikace rozvadí v předmluvě. Připomíná maturitu na gymnáziu v Opavě, studium klasice filologie v Praze, pedagogické působení na gymnáziích ve Slezsku a na jižní Moravě, zajetí na ruské frontě a vstup do legií v Rusku.
Život i dílo Mikuláše Konáče jako autora, vydavatele a tiskaře dokládají, že stále přehlížené období domácích církevních dějin jagellonské doby skýtá nemalá překvapení.
Už sám běžně používaný název tohoto dramatického dění, sevřeného v létě 1934 do několika desítek hodin, je paradoxem: převážná část událostí, včetně hromadných poprav, se totiž odehrála ve dne.
Obsahem této skromné publikace je zcela nekonvenční názor, který si o vzniku a účelu Kodexu , a rozbor několika aspektů jeho obsahu. Jejím účelem ovšem není seznámit běžného čtenáře s Kodexem a tím suplovat příslušnou literaturu.
Kniha je první souhrnnou syntézou dějin Církve československé (husitské) v období druhé republiky a nacistické okupace. Primárně se zaměřuje na perzekuci a rezistenci tohoto po římskokatolické církvi druhého nejpočetnějšího církevního společenství...
Cílem předkládané monografie, která je založena na několikaletém výzkumu v britském Národním archivu i v dalších zahraničních a domácích archivech, je analýza vnímání a přístupu britského vyslanectví v Praze.
Hermann Göring je spojován především se skutky a zločiny, které spáchal
v letech 1933–1945 jako jeden z nejvyšších představitelů třetí říše, avšak jeho
činnost za první světové války byla přehlížena.
Mezi prvními oceněnými účastníky třetího odboje byl Milan Kubes, známý pod přezdívkou Plukovník. Tento exulant, novinář, redaktor, překladatel a organizátor významně přispěl k boji za svobodu a demokracii v naší zemi.
Třetí svazek ze série kolektivních publikací, v nichž se mezinárodní tým mladých badatelů z oblasti historie a dalších příbuzných oborů zamýšlí nad otázkami obecných dějin 20. století.
Pátrání po vrazích první oběti hitlerovského režimu mimo hranice Německa trvalo plných dvanáct
let a autor je v některých fázích unikátně sleduje doslova
krok za krokem. „Případ Lessing“ je dramatickým
výřezem z obrazu pohnutého 20. století.
Ludvík XIV., patrně jeden z nejznámějších a nejvýraznějších francouzských panovníků, se po většinu své vlády nacházel ve válečném konfliktu nebo v přípravách na něj.
Mimořádně vzrušující kapitola 2. světové války, v níž sehrály pozoruhodnou roli italské ponorky, bojující nejen ve vodách Středomoří, ale také Rudomoří a Atlantiku.
Vesnička na Nepomucku, v níž zakončila svoji bojovou cestu západní Evropou jedna část „2. kavalérie“ – jízdní průzkumné skupiny, která dobyla město Aš, ochránila v Hostouni na Domažlicku před válečným nebezpečím stádo vzácných bílých koní – lipicánů.
Je to fascinující příběh. Vysoký důstojník SS Adolf Eichmann, pověřený uskutečněním obludného plánu vyhlazení židovského obyvatelstva na všech územích ovládaných nacistickým Německem, patří k nejbizarnějším osobnostem 20. století.
Cílem německé letní ofenzivy v roce 1942 v jižním Rusku bylo dobytí Stalingradu a ropných polí u Baku na druhé straně Kavkazu. Dobytí Zakavkazska bylo svěřeno skupině armád A pod velením maršála von Kleista.
