Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava pro válečné hospodářství Třetí říše (1939-1945). Vychází v Edici dokumentů s historickým úvodem Jaroslava Kokošky.
Koncem léta 1944 už nikdo nepochyboval o tom, že válka v Evropě spěje ke svému konci a Německo bude poraženo. Přesto od září 1944 do února 1945 probíhaly jedny z nejkrvavějších bojů 2. světové války – boje v Hürtgenském lese.
Kniha není pouze životopisem jednoho generála. Je to také práce, která se zabývá politickými a vojensko-historickými aspekty celého období, kdy se Bagration účastnil každé války vedené Ruskem od r. 1794 až do r. 1812 (s výjimkou konfliktu s Persií).
V předkládané knize, jež je nejvýznačnějším a monumentálním dílem mnichovského profesora Hanse Graßla, se autor snaží postihnout vzájemné působení různých německých a zčásti též francouzských myšlenkových proudů v počátcích romantiky.
V pořadí již šestý svazek Edice politických programů zahrnuje základní ideové a programové materiály menších politických stran, které v českém prostředí vznikaly v procesu diferenciace politického stranictví na přelomu 19. a 20. století.
Kolektivní monografie z konference pořádané Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy a Muzeem města Duchcova jako součást grantového projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací.
Kniha Cesta do pekel je osobní výpovědí významného představitele německé protihitlerovské opozice, Hanse Bernda Gisevia (1904–1974), jednoho z mála, kterému se podařilo uniknout represivnímu aparátu Velkoněmecké říše.
Kniha přichází s historickou reflexí "věčně" aktuální problematiky oscilující mezi klíčovými pojmy lidské existence, zdravím a nemocí. Jedno z mála kulturněhistorických témat, které žije v lidském světě stále.
Kniha přibližuje osudy desítek sochařů a jejich prací z doby národního socialismu, této zvláštní éry dějin, kdy se nietzschovský ideál Nadčlověka vtělil do hmoty a umění se stalo integrální součástí budování státu.
Sebeupálení studenta Jana Palacha na sebe strhává opětovnou pozornost, a to i po čtyřiceti letech od doby, kdy se tak stalo.
Je dosud otevřenou otázkou, zda se v tomto případě jedná o sebevraždu, hrdinství, nebo mučednictví.
Kniha obsahuje historickou studii o podmínkách vystěhování židů a vývozu uměleckých předmětů za druhé Česko-Slovenské republiky i v prvních letech protektorátu.
Obsáhlá historická studie analyzuje činnost exilové informační agentury Free Czechoslovakia information Service, kterou založil a vedl v Londýně v letech 1948-1985 český promasarykovský emigrant Josef Josten.
Kniha se soustředí na mocenské systémy dané geopolitickou strukturou, jež určovaly podobu Evropy po Vídeňském kongresu 1815, v roce 1848, po vzniku Itálie a Německa a Versailleském míru 1919.
