Revidované, aktualizované a doplněné vydání s kvalitní obrazovou přílohou zahrnuje mapy, fotografie, klasické i nejnovější rekonstrukce těchto dávno zaniklých starověkých staveb a uměleckých děl.
„Když se do bílé polevy dostane byť jen jedna kapička jiné barvy, už nikdy nebude sněhobílá. S lidmi je to stejné.“ Takto učí královna Ku-klux-klanu malé děti, jak správně připravit vánoční dort.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Komiksový román staví proti sobě dvě stránky židovského života: diasporu a návrat do Svaté země. Skrze osudy Ilji Brodského sledujeme osudy evropského židovstva v prvních dekádách dvacátého století.
Britský historik Christopher Hibbert vykresluje rozporuplnou osobnost italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho s mimořádnou pečlivostí, zároveň čtivě a poučeně, jak je ostatně jeho zvykem.
Publikace si dává za cíl zmapovat komiksovou formou osudy lidí, kteří se zasloužili o rozvoj našeho letectví. Osudy jednotlivých aktérů jsou vždy doplněny historickým úvodem do děje.
Novinář Mark Baker měl možnost sledovat poslední roky komunistického režimu, listopadovou revoluci a počátky nového systému zblízka – a zažil věci, které jsou dnes stěží představitelné.
Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu?
Opavský historik Martin Čapský se ve své práci, která vědomě navazuje na jeho synteticky pojaté výklady Dějin Slezska, pokouší odhalit mechanismus formování se Slezska jako svébytné země.
Knižní rarita z 16. století, která pro velkou část Evropy znovu objevila okcitánské trubadúry. Vyšla v Lyonu v roce 1575 zároveň francouzsky i v italském překladu a jejím autorem byl mladší bratr lékaře a astrologa Michela Nostradama.
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti.
Před sto roky, když se krvavý zápas národů po čtyřech letech chýlí ke konci, nabývá na obrátkách smrtonosná epidemie – pověstná pandemie španělské chřipky.
Druhý díl monumentální práce předního britského historika Iana Kershawa, která představuje dosud nejucelenější a nejrozsáhlejší životopis vůdce nacistického hnutí.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
V knize Doktor chudých najdeme příběhy dvou lékařů-průkopníků, kteří působili v českých zemích v 18. a 19. století, ale dnes už je kromě úzce vyhraněných odborníků málokdo zná.
