Monografie se zabývá židovskou starověkou koncepcí světa, kosmu a místem člověka ve světě jednak s ohledem na biblické zdroje, jednak na prameny deuterokanonické a pseudoepigrafní.
Jméno autora knihy rabiho Aryeh Kaplana není českému čtenáři neznámé. Po titulech Meditace a kabala, Sefer jecira a Kniha Bahir vychází i překlad dalšího jeho stěžejního díla: Meditace a Bible.
Kniha, jejíž název je inspirován závěrečným veršem
81. žalmu, seznamuje čtenáře srozumitelnou formou
se židovským mysticismem a na konkrétních
příkladech dokládá, jak jej lze aplikovat i v každodenním
životě.
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.
Pesachový příběh tak, jak ho líčí text hagady, připomíná události, které stály v základu samotné existence Izraele jako svébytného národa, tedy vyvedení z egyptského otroctví Hospodinem, B-hem Abrahama, Izáka a Jákoba.
Stručné uvedení hlavních myšlenkových pozic, jak se váží k jednotlivým dějinným etapám Izraele. Přepracovaná verze samizdatového vydání, doplněná o eseje V. Tydlitátové.
Hebrejské náboženské myšlení je v tomto spise
načrtnuto v konturách poutnického charakteru
lidské existence, víry jakožto spolehnutí
na jistotu Pravdy s eschatologickým výhledem
do Božího království.
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
Autor nabízí nový pohled na nejkontroverznější a nejzáhadnější práci Sigmunda Freuda, jedinou z jeho knih s židovskou tematikou: Muž Mojžíš a monoteistické náboženství.
Gustav Sicher (1880–1960) je jedním z několika málo Židů, kteří působili jako rabíni v českých zemích před druhou světovou válkou a mohli na svou činnost navázat i po jejím skončení.
Kniha mystických příběhů proslulého chasidského cadika. Třebaže v nich najdeme i motivy nežidovské, myšlenkově čerpají především z duchovní tradice chasidismu a patří k nejvýznamnějším prózám pod jejím vlivem napsaných.
Kniha amerického badatele v oblasti židovských dějin a náboženství, nyní již emeritního profesora Davida J. Halperina ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill, zavede čtenáře do židovského výkladu vybraných kapitol z Ezechielova proroctví.
