Kantova metafyzika a filosofie náboženství patří k jedněm z nejvlivnějších v dějinách novověku až po současnost. Kant se snaží nově promyslet vztah rozumu a víry s cílem ukázat, že si neodporují, nýbrž že se k sobě chovají jako "soustředné kruhy".
Jaká duše, takový život, taková obec – tato klíčová premisa se vrací v řadě variací v celém Platónově díle, v němž neustále připomíná původní sepětí filosofické teorie s pestrým živlem praktických záležitostí.
Španělský filozof Manuel García Morente (1886–1942) byl od roku 1912 profesorem etiky na madridské Universidad Central a roku 1930 podtajemníkem na ministerstvu osvěty v Berenguerově vládě.
Kniha se nejprve pokouší vymezit metodologické principy Nietzschova zkoumání těla a tělesnosti prostřednictvím pojmu fyziopsychogie (Physio-Psychologie).
Kniha Skautské vize vznikla na základě stejnojmenného cyklu kavárenských debat s různými osobnostmi společenského života. Někteří byli ve skautském oddíle krátkou dobu, jiní jsou dodnes ve skautském hnutí aktivní.
V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu - společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách.
Autorova důslednost a systematičnost zde nevyúsťuje ve vytvoření jiného, dalšího systému. Ukazuje, že skutečné myšlení začíná právě tam, kde opouští systémy, definice, přihrádky a jiné „strnulé formy.
Metafyzickému myšlení Tomáše Akvinského byla v posledních desetiletích věnována značná pozornost. Přesto dosud zůstávají některá významná témata stranou patřičné pozornosti.
