Nejprodávanější tituly - září 2026
filosofie

První svazek Sebraných spisů Ladislava Klímy (1878–1928), jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů, slovy Jana Patočky „našeho prvního, předčasného myslitele absurdity“.

Poslední ze šesti svazků Sebraných spisů českého filosofa, prozaika a dramatika Ladislava Klímy (1878-1928) uzavírá více než třicetiletou práci editorky Eriky Abrams a nakladatelství Torst na plně spolehlivém a vědecky fundovaném vydání Klímova díla.

První český překlad méně známého díla jedné z nejvýznamnějších osobností evropské politické filosofie 19. století je doplněn obšírnými komentáři Ivo Budila, Jana Kellera a Gertrudy Himmelfalberové.

Třetí díl Církevních dějin přináší syntetický pohled na vývoj křesťanských církví v 19. století, od Velké francouzské revoluce do počátku první světové války.

Publikovaný spis přináší Aristotelovo učení o principech neboli počátcích výkladu přírody a podrobný rozbor pojmů náhody, nutnosti, samovolnosti a příčiny.

Günther Anders ve svém eseji pojmenovává novou podobu studu: stud před vlastními výtvory, před dokonalostí strojů, které nás přerůstají. Moderní člověk už není pyšným Prometheem, ale bytostí, která se cítí méněcenná vůči tomu, co sama vytvořila.

Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti.

Jeden ze základních textů řecké filosofie. Co je vlastně skutečné? Jednotlivé nebo obecné? Platón tvrdil, že skutečnost přísluší pouze obecným idejím a jednotlivosti jsou jen nedokonalé... Podle Aristotela, který s Platónem nesouhlasí...

V době, kdy slovo zní stále hlasitěji a mlčení se stává vzácností, přichází Max Picard se svou nadčasovou úvahou o pravé povaze ticha. Svět mlčení otevírá cestu k zamyšlení, zklidnění mysli a pochopení, že slovo i mlčení patří k sobě.

Argumentačně sevřené a myšlenkově subtilní, psané ve druhé půli roku 1934, tvoří přehlížené jádro písemného odkazu aktivistky a myslitelky Simone Weilové (1909–1943) a zasluhují včlenit do nejužšího kánonu klasiků politického myšlení.