Nejprodávanější knihy v roce 2021
dle období

Sborník se věnuje konci první světové války, rozpadu habsburské monarchie a důsledkům, které tato změna přinesla. Zabývá se publicistikou Jaroslava Durycha, Karla Horkého a Waltera Tschuppika, romány Roberta Mimry, Erwina Otta a Hanse Watzlika...

Pomníky, pamětní desky a kenotafy umístěné v našich obcích vyjadřují pietní vzpomínku na ty, kteří se do svých rodných domovů nevrátili a položili své životy ve Velké válce 1914–1918.

Autor podtitul publikace rozvadí v předmluvě. Připomíná maturitu na gymnáziu v Opavě, studium klasice filologie v Praze, pedagogické působení na gymnáziích ve Slezsku a na jižní Moravě, zajetí na ruské frontě a vstup do legií v Rusku.

Život i dílo Mikuláše Konáče jako autora, vydavatele a tiskaře dokládají, že stále přehlížené období domácích církevních dějin jagellonské doby skýtá nemalá překvapení.

Už sám běžně používaný název tohoto dramatického dění, sevřeného v létě 1934 do několika desítek hodin, je paradoxem: převážná část událostí, včetně hromadných poprav, se totiž odehrála ve dne.

Obsahem této skromné publikace je zcela nekonvenční názor, který si o vzniku a účelu Kodexu , a rozbor několika aspektů jeho obsahu. Jejím účelem ovšem není seznámit běžného čtenáře s Kodexem a tím suplovat příslušnou literaturu.

Kniha je první souhrnnou syntézou dějin Církve československé (husitské) v období druhé republiky a nacistické okupace. Primárně se zaměřuje na perzekuci a rezistenci tohoto po římskokatolické církvi druhého nejpočetnějšího církevního společenství...

Cílem předkládané monografie, která je založena na několikaletém výzkumu v britském Národním archivu i v dalších zahraničních a domácích archivech, je analýza vnímání a přístupu britského vyslanectví v Praze.

Z historie stíhání nacistických válečných zločinců.