Kniha se snaží z hlediska vnitřních i širších mezinárodních souvislostí osvětlit mocenské příčiny historických událostí rozpoutané první světovou válkou.
V tomto vydání jsou upřesněny údaje o bojových akcích v klatovské části Šumavy a texty jsou rozšířeny o kapitolu "Tak bojovali osvoboditelé Klatovska", přinášející konkrétní popis jedné z mnoha statečných bojových akcí každé ze tří jednotek US Army.
Monografie zodpovídá otázku, do jaké míry (a zda vůbec) se podíleli představení městských cechů – cechmistři, na politickém a správním životě pražských měst v 16.–18. století. Kniha je rozdělena do dvou částí – textové a přehledové (tabulky).
Publikace mapuje historii protifašistického odboje v letech 1939–1945 v jednotlivých evropských zemích a hodnotí význam, který odbojové hnutí pro dějiny druhé světové války mělo.
Vranečkova kronika představuje cenný rukopisný pramen přibližující dění na severovýchodní Moravě v průběhu v 18. a 1. poloviny 19. stol. Kroniku začal psát v roce 1725 učitel v Zašové u Valašského Meziříčí Jan Bartoloměj Vranečka.
Obsáhlá monografie se zabývá politicko náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora.
Válka překonala svou ničivostí veškeré představy o lidské agresivitě a ovlivnila život obyvatel nejen Československa v celé druhé polovině 20. století; řadu přeživších ostatně ovlivňuje dodnes.
Tématem této knihy je husitství a jeho ohlas ve výtvarném umění a v architektuře v českých zemích v době předbělohorské, ale i v 19. a na počátku 20. století, kdy se zájem o Jana Husa
jakožto národního hrdinu stal opět aktuálním.
