Filosofický relativismus je předmětem četných diskusí. Záměrem této čtivě psané publikace je podat komplexní a systematický přehled k otázkám relativismu.
Kniha „Snadná cesta“ představuje českým čtenářům podivuhodnou a proslulou tradici učení, v tibetštině nazývanou Lamrim (v sanskrtu Bodhipathakrama, česky Stupně cesty).
Kniha, jejíž název je inspirován závěrečným veršem
81. žalmu, seznamuje čtenáře srozumitelnou formou
se židovským mysticismem a na konkrétních
příkladech dokládá, jak jej lze aplikovat i v každodenním
životě.
Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince.
Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.
Ustavičně se proměňující povaha myšlení Friedricha Nietzscheho znemožňuje nalézt jeho jednotící prvek. Jedním z nich by mohlo být sledování myšlenky věčného návratu téhož.
Setkání s autentickými texty kapucínského mystika. Jeho dopisy jsou fascinujícím a mnohdy také drsným svědectvím o nelehké duchovní cestě tohoto oblíbeného světce.
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.