Nejprodávanější tituly v roce 2021
společenské vědy

Kniha se věnuje výkladu prvních kontaktů mezi Papuánci a cizinci, jak autor nazývá Evropany a Australany ovládající ostrov.

Současná situace v Evropě nás nutí se znovu zamyslet nad významem slov hranice, cizinec a integrace, a to jak ve smyslu státním či politickém, tak ve smyslu kulturním, jazykovém, náboženském a dalšími.

Co může o filmu prozradit filmová věda, disciplína, která jej uchopuje kriticky, historicky i teoreticky? Film se vlivem technologií i diváckých nároků neustále proměňuje a s tím se mění způsoby jeho vnímání, interpretace a zkoumání.

Kniha se zaměřuje na významné publicistické žánry tohoto období (např. komentář, úvodník, fejeton, sloupek, reportáž, recenze) a sleduje i literární časopisy té doby.

Publikace navazující na předchozí svazek (2013) zkoumá literaturu, knihtisk, knižní kulturu a čtenářství první poloviny 16. století.

Druhá kniha fejetonů volně navazuje na předešlý úspěšný Osmý den týdne. K babičce, hlavní postavě prvních příběhů, se tentokrát výrazněji připojuje Hvížďalův dědeček a další postavy české společnosti 20. století malíři Jan Zrzavý a Antonín Pelc.

Lze spojovat islám, náboženství staré přes 1400 let, s násilím? Je islám zdrojem současného terorismu, který se někteří zdráhají nazvat islámským, stejně jako odmítají označení Islámský stát?

Historik Aleš Valenta předkládá v této knize souhrn svých textů uveřejněných na publicistickém portálu Neviditelný pes, v Literárních novinách, v kulturním dvouměsíčníku Kontexty aj.

Vzdálenosti ve světě 14. století byly větší než ty, které vnímá člověk dnes. Některé kontinenty o sobě ještě vzájemně nevěděly, komunikace byla otázkou týdnů, měsíců či let.

Obsáhlá odpověď na nejrůznější zmatečné, povrchní a emocionální petice a výzvy, jež pravidelně produkují někteří čeští veřejní intelektuálové.