Nejprodávanější knihy v roce 2021
poezie

Alena Nádvorníková je mnohostranná osobnost, v českém, dokonce pražském kontextu nikoliv neznámá; pořád ale méně známá, než si zaslouží.

Básnická sbírka Locus debilis shrnuje poesii Františka Dryjeho z let 2009 – 2014. Sociokritický rozměr imaginace, jejž zdůraznila sbírka předchozí, tu ustupuje do pozadí.

Matné i ostřejší veršované záblesky, dlouhé procházky, krátké příběhy: dětství a dospívání v Litoměřicích. Záběry a zápisky z cest po světě, domov a domácí vztahy z jiné (třeba krokodýlí) perspektivy.

Rozsáhlá básnická sbírka, zahrnující tvorbu Oldřicha Damborského z let 2010 až 2013. Převážně milostná lyrika věnovaná láskám minulým i lásce současné, ale i lásce ke svému kraji – vinorodé Jižní Moravě s jejími zvyky a tradicemi.

Vzal jsem jeden den mladého osmnáctiletého člověka, pohlavně zralého a znalého a taky zrovna civilizačně opásaného smrtícími zbraněmi, za měrnou jednotku – míru dne lidského bytí, odkdy se nashromažďovaná energie začíná masově spotřebovávat.

Jan Vladislav psal svoji poslední básnickou sbírku Příběhy v letech 1997–2009. Jde o básně s epickou osnovou, tedy skutečně o příběhy, jež zachycují životy nebo výmluvné zlomky osudů velkých umělců – básníků, malířů, divadelníků, filozofů.

Další básnická sbírka evangelického faráře, disidenta, chartisty a posléze profesora Evangelické teologické fakulty.

Milé děti, jsou dědečkové, a není jich jistě na světě málo, kteří se jednoho dne v minulosti probudí a mají zrovna čtyři roky. Zavolají na maminku a s hořkou rozkoší jí žalují: „Pluje loď, pluje loď na širém moři, je smutná, protože není doma.“

Ať už jde o vzpomínky na dětství v normalizovaném Československu, ne vždy zapamatováníhodné dohry milostných peripetií či pokusy o únik ze vztahového stereotypu, druhá básnická sbírka Dana Jedličky toto vše zaznamenává citlivě.