Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť
má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve
stále intenzivnějších kulturních válkách?
Po dvaceti letech od prvního vydání přináší nakladatelství Sol Noctis titul Vlajka: K historii a ideologii českého nacionalismu v doplněné a podstatně rozšířené podobě.
Kluci o sobě často pochybují – o svém těle
i o tom, jestli obstojí, když dojde na vztahy a intimitu.
Často přitom tyto pochyby schovávají
pod masku tvrďáka. Respekt je ojedinělá příručka
o sexu, která se čtenářem mluví naprosto
otevřeně.
Od vstupu Trumpa do Bílého domu už uplynul víc než rok, ale stále není jasné, jak mohl právě on vyhrát. Hardingova kniha přináší existenčně důležité informace.
Krátká historie mýtu se zamýšlí nad mýty a sleduje jejich vývoj od dávnověku do dnešní doby. Co jsou to mýty? Jak vznikaly? A proč vůbec? Mají pro nás ještě nějaký význam? Ztratili jsme k nim vztah?
Profesor Keller ve své nejnovější knize ukazuje, jak se změnil ráz politiky v západním světě, a proč se tak změnil. Proč "pravicové" strany přestaly hájit lidskou svobodu a proč "levicové" strany přestaly hájit zájmy chudých.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
Ryszard Kapuściński s chirurgickou přesností popisuje, jak samolibost „krále králů“ dovedla krok za krokem Írán až k revoluci. I proto kniha není jen „o Íránu“ a „o šáhovi“, ale především o mechanismu revoluce kdekoli na světě.
Zdi, hranice a hradby, které oddělují národy a rozdělují společnosti, jsou všude na světě na vzestupu. Autor světového bestselleru V zajetí geografie ve své nové poutavé knize přináší plastický obraz našeho rozděleného světa.
