Píše se druhá polovina šestnáctého století. Hvězda ašikagovského šógunátu definitivně pohasla a Japonsko se zase jednou zmítá ve víru občanské války – po celé zemi zuří spory mezi znepřátelenými klany, které baží jen a jen po rozšíření svého území.
K převyprávění životního příběhu sv. Anežky autorku přinutila otázka, co vedlo dceru českého krále Přemysla Otakara II., o jejíž ruku žádal sám císař, k rozhodnutí vzdát se světské moci, tělesné lásky a stát se jeptiškou.
Schweighofen ve Falci, rok 1877. Bývalá služka Irena a její muž, dědic vinařství Franz Gerban, žijí ve šťastném manželství. Ovšem Irena cítí, že do manželova světa lepší společnosti nepatří.
Na Pražském hradě došlo k neslýchanému zločinu. Přímo v úředním paláci byl jedné noci zavražděn zemský sudí Dobřej a v jeho těle byla nalezena dýka se satanskými znaky...
Přemyslovské Trojkrálovství stojí na osudové křižovatce – buď přijme nadvládu námořních velmocí Anglie a Holandska a zůstane jen druhořadou kontinentální mocností, nebo je vyzve na souboj pomocí novou bojovou látkou vyzbrojeného loďstva.
Wolfram Katzinger z Olšové se usadil na králem zastaveném hradě Ojvíně a doufá, že toto sídlo bude dostatečnou ochranou pro jeho rodinu, neboť jako johanitský rytíř a králův nepostradatelný služebník bude muset hrad často opouštět.
Děj románu zavádí čtenáře na přelom 14. a 15. století do doby vlády Václava IV. Do království, kde každý bojuje s každým, se po mnoha letech vrací z Itálie Hynek Tas z Boru, tvrdě vycvičený středověký osobní strážce.
Píše se rok 1771 a válka je na spadnutí. Manželka Jamieho to tvrdí také. A Jamie jí chtě nechtě musí věřit, neboť jeho žena ví to, co mohou znát jen cestovatelé časem.
Německo, rok 1943. Hans Heigel, důstojník posádky SS v městečku Osnabrück, nechápe agresivitu, s níž se jeho země vzpamatovala z první světové války, a ani s ní nesouhlasí.