Román Ta naše písnička česká dosud nevídaným způsobem mapuje poválečné dějiny Československa, zachycuje životy populárních umělců, kteří se pokoušeli tvořit, ale nejvíce musel bojovat s vrchností o svou vlastní svobodu.
Tématem edice dokumentů jsou aktivity Státní bezpečnosti proti prof. Janu Patočkovi. Publikace vychází z doposud převážně nezveřejněných archivních pramenů z provenience StB.
Tzv. pseudoabelárdovská korespondence vychází ze sbírky nazvané Listy dvou milenců a obsahuje 116 středověkých milostných dopisů, asi z 12. století. O jejich autorství se dodnes vedou spory.
„Když se do bílé polevy dostane byť jen jedna kapička jiné barvy, už nikdy nebude sněhobílá. S lidmi je to stejné.“ Takto učí královna Ku-klux-klanu malé děti, jak správně připravit vánoční dort.
Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.
Práce Michala Téry představuje Peruna – božstvo starých Slovanů. Kniha o Perunovi není jen portrétem pohanského božstva, ale studií o zaniklém světě archaického náboženství, jeho bohatosti a proměnách.
Na dobových fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena zasněžená tvář šumavské krajiny, jejích horských vrcholů, přírody, památek a život lidí v závěru 19. a v první polovině 20. století.
Tetín nesporně patří k významným místům české historie – na počátku 10. století se tu nacházel knížecí dvorec, vdovské sídlo kněžny Ludmily, která tady vychovávala svého vnuka Václava, budoucího českého knížete. Zde byla Ludmila také 15. září 921 zav
Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, tři českoslovenští důstojníci, kteří snad nejvýrazněji zasáhli do českého domácího odboje v první polovině druhé světové války.
