Zkuste si představit, že jste na sále a stojíte nad nemocným člověkem, jehož srdce budete za chvíli operovat. Co by vám v tu chvíli běželo hlavou? Mysleli byste víc na pacienta, na sebe, anebo snad na někoho, koho milujete? Báli byste se?
Lena ukončila svůj život v močálu naprosto dobrovolně. Důvodů, proč už nechtěla zůstat mezi lidmi, měla víc než dost. Teď je z ní navka, budoucí bludička. Aby se jí stala, musí získat všechny potřebné dovednosti, a především vykonat klíčové – nalákat do močálu lidskou duši.
Próza je cyklem sto osmi vzpomínkových „vizí“ o nevšední cestě. Šamanský růženec lze číst jako poutavé svědectví o životních podmínkách na okraji džungle, její drsnosti i spiritualitě, neobyčejných zvyklostech, společenských normách.
K převyprávění životního příběhu sv. Anežky autorku přinutila otázka, co vedlo dceru českého krále Přemysla Otakara II., o jejíž ruku žádal sám císař, k rozhodnutí vzdát se světské moci, tělesné lásky a stát se jeptiškou.
Druhá série (návrat do roku 2015), 1. díl ... U jezera Farup bylo nalezeno tělo mladého muže. Podle obyvatel malého městečka Skovdallund se jednalo o místního povaleče a bohéma, který nenechal žádnou sukni na pokoji.
Novelu Vlastimila Třešňáka To nejdůležitější o panu Moritzovi a jeho román Klíč je pod rohožkou spojuje postava hrdiny – pana Moritze – inspirovaná skutečnou osobou Třešňákova přítele Václava Martínka z německého exilu v osmdesátých letech.
Ať čteme kteroukoli knihu, hledáme v ní svoje současníky, odpovědi na otázky kladené naší dobou, hledáme v ní sebe. A nalézáme–třeba u Karla Čapka, jehož výjimečnost spočívá v tom, že uměl odkrýt, zdánlivě s lehkostí a bez námahy, velká témata doby.
Pohádkový příběh o mluvících tramvajkách v pražských ulicích, které společně s tramvajáčkem Lůďou bojují za spravedlnost a o to, aby místo nich nejezdily v Praze nové nekvalitní tramvajky.