Tomáš Špidlík sestavil čítanku duchovních textů osvědčených autorů křesťanského starověku. Tito otcové církve nás v mnoha situacích povzbuzují s konkrétními radami a svěžími impulzy.
Kniha se skládá z esejisticky pojatých kapitol z historie
a filosofie matematiky a fyziky. Čtenář v ní nalezne
množství poznatků, úvah i spekulací, které se dotýkají
tématu nekonečna.
Nemoc k smrti, napsaná roku 1849, je mistrnou psychologickou úvahou o ztrátě člověkova já. Kierkegaard užívá pro svůj spis obměnu Kristova výroku z evangelia Jana kap. 11, v. 4., kdy v úvodu spisu píše: „Trýzní v zoufalství je, že se umřít nemůže…
Člověk ví, že musí zemřít, a toto vědomí patří mezi základní charakteristiky lidskosti, náboženství, metafyzika a kultura si však kladou za cíl smrt přemoci.
Publikace je určena všem, kteří sice nevyznávají žádné náboženství, ale současně jim připadá, že v prožitcích postav, jako je Ježíš, Buddha, Lao-c’, Rúmí a další mudrci minulosti, lze najít důležité pravdy.
Jedná se o úvodní text edice Um vědomí, ztělesňující řadu vnitřních umů-jóg vědomí, které společně tvoří celistvé textové „tělo poznání“, reflektující mé mnohaleté zkušenosti s praxí meditace a vnitřní vzdělávání v oblasti vědomí.
Um identity pojednává o základní metafyzické či filozofické otázce po naší podstatě, identitě a povaze bytí, které člověk žije a s kterou se dříve či později setkává tváří v tvář ve svém každodenním životě.
Slovo meditace jsem začal používat a současně se začal vědomě věnovat „meditaci“ někdy v roce 2000. Tedy mohu říci, že v tomto životě vědomě medituji a studuji nejrůznější meditační techniky skoro dvacet let. ...
Svazek představuje kratší, avšak obsahově závažné texty německého reformátora. Cílem výboru je ukázat Lutherovo myšlení v jeho vývoji v čase i v jeho tematické rozmanitosti.
