Nové vydání po mnoho let již zcela rozebrané knihy předního českého romanisty – esejisty a překladatele, jež patří k tomu nejlepšímu, co u nás bylo napsáno o díle Bohumila Hrabala.
Autobiografický román starší
sestry dvou slavných bratrů – Isaaca
Bashevise a Israela Joshuy Singerových –
vyšla poprvé v jidiš v roce 1936, později
byla autorčiným synem přeložena do
angličtiny.
K sedmdesátému výročí úmrtí Mileny Jesenské vychází třetí české knižní vydání knihy její dcery, básnířky a prozaičky Jany Černé, rozené Krejcarové. Kniha strhujícím způsobem vypráví životní příběh vynikající české novinářky, přítelkyně Franze Kafky.
Komentovaná kniha překladů obou Langerových básnických knih, Pijutim ve-širej jedidot (Básně a písně přátelství) a Meat cori (Trocha balzámu). Básně vycházejí oboujazyčně, hebrejsky i česky.
Množstvím fotografií a dokumentů provázená publikace více než čtyřiceti českých i zahraničních autorů. Mezi autory jsou Ludvík Vaculík, maďarský prozaik Péter Esterházy, polský bohemista Jacek Baluch, ...
Paměti filosofa Iva Tretery jsou obrazem české intelektuální scény druhé poloviny 20. století. V popředí stojí spisovatel Bohumil Hrabal a okolo něj další osobnosti vědy, politiky a kultury.
Po svazcích IV (Velký roman) a I (Mea) vychází již třetí svazek Sebraných spisů filosofa Ladislava Klímy. Svazek Hominibus obsahuje 379 nevýlučně filosofických, nýbrž i milostných, žebravých, pijáckých a jinak „příležitostně“ prožitých listů.
Autorka se vydala po stopách známého spisovatele I. B. Singera, od jeho narození v polském městečku Leoncině až do jeho smrti v Miami Beach. Využívá vzpomínek lidí, kteří spisovatele znali i těch, kteří znali prostředí starého Polska.
Sborník z mezinárodní konference o životě a díle Josefa Škvoreckého, která se uskutečnila v Náchodě u příležitosti autorova životního jubilea ve dnech 22. - 24. září 2004.
Paměti F. X. Bašíka, který se učil jako příručí v obchodě patřícímu otci Franze Kafky, jsou událostí nejen pro kafkovské bádání, ale i zajímavým dokumentem o životě a práci obyčejných Pražanů zhruba před sto lety.
Život Josefa Dobrovského z pera moravského archiváře a národního buditele Vincence Brandla je psán s akribií a láskou, ale bez mýtizování, které nastoupilo v pozdější době.
