Mezi důležité spolupracovníky císaře Karla IV. patřil nejvýznamnější příslušník moravské větve rodu Šternberků. Albert absolvoval úspěšnou církevní kariéru, byl olomouckým kanovníkem, poté biskupem v severoněmeckém Zvěříně a v Litomyšli.
Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.
Hrady, hrádky a tvrze v krajině spolehlivě upoutají naši pozornost. Patříte-li mezi obdivovatele majestátnosti kamenných svědků minulých časů a nespokojíte-li se s tím, co vám o nich sdělí standardní turistický průvodce, pak držíte v rukou tu správnou knihu.
Ve své poslední knize se francouzská psycholožka věnuje fascinující osobnosti rakouské císařovny Marie Terezie, která dokázala skloubit politickou dráhu panovnice mocného státního útvaru a roli matky, úzkostlivě pečující o výchovu svých dětí.
Rohanové patřili k nejvýznamnějším francouzským šlechtickým rodům. Z jejich řad vzešli významní vojevůdci i podporovatelé umění, čtyři štrasburští biskupové a několik vychovatelek královských dětí.
Karmelitánky působily v Praze na Malé Straně od roku 1656, po josefinských reformách a zrušení řádu našly útočiště v bývalém konventu barnabitů na Hradčanech, kde působily až do nedávné doby.
Budovaly knihovnu, která čítala cca 1000 tištěných knih.
České dějiny středověku, především středověká historiografie a kultura středověku představují spolu s pomocnými vědami historickými a chronologií zvláště hlavní životní badatelská témata profesorky Marie Bláhové.
