Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům.
Moravští bratři jsou veřejnosti známější až v posledních letech, kdy se historici a autoři literatury faktu začali obsáhleji věnovat jednak dílčím událostem po Bílé hoře, tak i působením našich krajanů ve světě.
Výroky pouštních otců a epizody z jejich života se po staletí těší velké oblibě. Je až překvapivé, jak jsou nadčasové, jak mocně promlouvají k srdcím dnešních křesťanů. A skvělé komiksové ilustrace jejich sdělení kupodivu nezlehčují, spíše umocňují.
Dne 2. března 1939 byl papežem zvolen kardinál Eugenio Pacelli pod jménem Pius XII. Měl nadlidský úkol: provést církev strašlivými roky druhé světové války.
Kniha „mistra pera“ Maxe Kašparů je sice vzhledem tak prostá a útlá, ale obsahově bohatá na životní příběhy, osobní zkušenosti, srozumitelnou víru, a především nepřehlédnutelnou radost ze života.
Před více než 200 lety se po starověku a křesťanství objevilo osvícenectví. Po náboženské různorodosti starověku v Evropě převážila židovsko-křesťanská myšlenka „jednoho Boha“, v jejímž důsledku došlo k oddělení boha od přírody.
Jednička, dvojka, trojka a čtyřka utekly a vesmír se ocitl na pokraji chaosu. Pouze Pythagoras může obnovit harmonii světa tím, že číslům odhalí prastaré tajemství...!
Mohu vám zaručit, že když nebudete chtít, neodnesete si nic. Mohu Ti zaručit, že když budeš chtít… Bůh je jako pramen, ze kterého si každý odnese tolik, jak velkou si přinese nádobu.