Slohová období v minulosti zanechala výrazný otisk také ve vynikající architektuře na našem území. Bohatě fotograficky vybavený obrazový průvodce poslouží každému, kdo se chce v tomto bohatství zorientovat.
Úchvatné rodinné domy architektů Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře můžete nyní poznat zcela jinak. Jejich autoři vás vezmou na nevšední průzkum svých dosud nerealizovaných staveb.
Miroslav Masák patří ke klíčovým osobnostem české architektury i života české společnosti druhé poloviny 20. století. K jeho nejdůležitějším pracím na poli architektury patří pavilon F na Libereckém výstavišti či obchodní dům Máj v Praze.
V již třetí knize Petra Sojky, redaktora magazínu Z metropole ČT a tvůrce pořadu Tajemství pražských dvorků, opět ožívají pražské dvory, vnitrobloky a zahrady.
Zengerova transformační stanice stojí na exponovaném místě Malé Strany. Přestože se její příběh
odvíjí už bezmála sto let a figurují v něm důležití aktéři meziválečného Československa, zůstával
význam objektu dlouhou dobu skryt.
Publikace na 320 stranách představuje architekturu v průběhu celého století, od japonských staveb Jana Letzela, Bedřicha Feuersteina a zejména Antonína Raymonda, jenž je označován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury v Japonsku.
Originální monografie se detailně věnuje tématu, které se teprve v posledních letech dostává do hledáčku historiků umění a architektury – dějinám kulturních domů.
Kniha pomáhá čtenáři zorientovat se ve složitém systému dobových plánovacích a stavebních organizací. Prostřednictvím bohaté obrazové přílohy rovněž přibližuje průběh prací od náčrtu územního plánu až po jeho realizaci.
Tato kniha je výstupem projektu Architektura a česká politika v 19. – 21. století, na němž tým Katedry teorie a dějin umění UMPRUM pracuje od roku 2018.
Zřejmě jediný kostel na světě, na jehož věži se narodil světově proslulý hudební skladatel. Chrám, který se nachází uvnitř jednoho z nejzachovalejších prstenců středověkých hradeb u nás.
V devadesátých letech 19. století se v Praze, podobně tomu bylo v Mnichově, Vídni či Berlíně, rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ (odštěpení) z tradičních uměleckých struktur.
Kniha Praha mosty spojená se zabývá historií, architekturou, urbanistickým rámcem i současností a plánovanou budoucností pražských mostů a předmostí, tedy tématem navýsost aktuálním.
Vyprávění o římských vilách z období renesance a raného baroka je pojato nejen jako zasvěcený průvodce architektonickými a výtvarnými skvosty 15. a 16. století, ale čtivou formou uvádí čtenáře do obecně kulturních a politických dějin.
