Nejprodávanější Kniha - prosinec 2022
společenské vědy

Sborník příspěvků ze 4. zasedání k problematice písemných pramenů pro dějiny umění konaného v Praze 6. června 2013 se zabývá vybranými tématy spojenými s inventářem – tradičním a hojně využívaným pramenem pro uměleckohistorické bádání.

Přednášky a diskuse na témata: Boží království a lidské dějiny (Petr Pokorný), Moc Číny (Olga Lomová), Jakou moc mají média? (Alexandr Mitrofanov), Moc sborová (Jana Hofmanová, Tomáš Bísek, Jana Šarounová, Aleš Drápal), ...

Učitel, který se rozhodl učit moderně, se vlastně vydává na cestu pedagogického hrdiny. Na jeho cestě jej mohou potkat mnohá protivenství.

Každý ze čtyř hlavních oddílů Žantovského rukopisu nabízí zaostřené pohledy na ústřední otázky současné české a slovenské mediální scény, které běžnému čtenáři snadno unikají.

Postavení menšin je jednou z nejsložitějších společenských a politických otázek, k jejímž klíčovým aspektům patří kromě zákazu diskriminace a možností používání vlastního jazyka ve veřejném styku právě problematika školství.

Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.

Média, politici, sociální sítě – ze všech těchto zdrojů se na nás neustále valí dohady o tom, kdo, jak a proč se nás snaží dezinformovat.

Autor si všímá toho, zda a jak transparentní právní systém a vůle lidu udržují ústřední moc pod kontrolou. Zkoumá rovněž dopady korupce na státní správu a způsoby, jakými se ji v některých společnostech podařilo vymýtit.

Kniha je souborem osmi statí pojednávajících o různých aspektech pracovního trhu a starších pracovníků.

Pohled na české dějiny, politiku a především pečlivá analýza a sledování příčin a následků různých událostí počínaje vznikem Československa až po současné postoje k migraci a Evropské unii. Získala cenu Magnesia Litera 2019 - Litera za publicistiku.

Kniha se neotřelým způsobem zabývá otázkou emocí v dnešním světě, jež vysvětluje na podkladu současných nejpopulárnějších televizních seriálů (Hra o trůny, Dům z karet, Okupace, Homeland, ale i Panství Downton).

Příběhy obyčejných lidí, kterým vstoupila do života válka na území Sýrie a Iráku.

Vyplatí se být solidární, nebo zrazovat? Dokážete ze společného talíře jíst jen do polosyta? Spoříte si na důchod? Má smysl odpouštět? Kolik mají nevěrnice vnoučat? Kráčí evoluce kupředu?

Současná situace v Evropě nás nutí se znovu zamyslet nad významem slov hranice, cizinec a integrace, a to jak ve smyslu státním či politickém, tak ve smyslu kulturním, jazykovém, náboženském a dalšími.

Předkládaná edice zpřítomňuje polemické střetnutí stoupenců formalistického a marxistického pojetí umění, k němuž došlo v Rusku (SSSR) v první polovině dvacátých let minulého století.

Českým překladem chceme nabídnout knihu, která již zřejmě zůstane klíčovým dílem, jež otevřelo cestu populární a masové kultuře z nočních stolečků na studentských kolejích do univerzitních učeben a pracoven.

Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace editorů Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013).

Tento příběh v mnohém mění stereotypní představu, kterou má veřejnost o Miloši Zemanovi.

Jedinečnost této publikace spočívá v uceleném pohledu na zlomové okamžiky, které mohou přicházet s přibývajícím věkem. Průvodcem celé knihy je klíčový pohled na čtyři pilíře našeho života.