Berlínský diář, který směl být na základě autorovy poslední vůle rozpečetěný až 20 let po jeho smrti, se dnes z hlediska pohledu na osobnost Maxe Frische i z hlediska literárně politické historie stává jedním z jeho nejdůležitějších děl.
Kniha předního, celosvětově uznávaného cézannovského badatele Pavla Machotky staví tvorbu Paula Cézanna do nového světla.Analyzuje jeho tvůrčí proces, to, jak se krajina v malbě proměňuje.
Vydáním této knihy bude podstatně doplněn úplnější přehled Brázdova díla o kresby dosud neznámé, které jsou významnou součástí jeho díla a které chyběly jak na retrospektivní výstavě v NG, tak i v monografii Brázda.
Mojmír Grygar, historik, teoretik umění a publicista, přináší nový pohled na osobnost a dílo malíře Hieronyma Bosche, proslulého fantastickými výjevy pekla, ráje i pozemského světa.
Přední český filmový historik a univerzitní pedagog vydal do hájemství, v němž se pohybuje řadu let - v raných dějinách českého (československého) filmu. Kniha obsahuje texty z posledních deseti let, které se zabývají tématem "raného filmu".
Monografie věnovaná období, ve kterém stál v čele poválečných Městských divadel ředitel Ota Ornest, představuje čtenáři příběhy umělců, kteří tvořili v době let padesátých a „zlatých let šedesátých“.
Po skončení druhé světové války byl dirigent Václav Talich obviněn z kolaborace. Za inspirátora bývá označován ministr Zdeněk Nejedlý. Publikace si všímá korektních vztahů mezi nimi v meziválečném období.
