Druhý díl, který máte nyní v rukou, pojednává o opevněných kostelech v oblastech Vysočiny, Pardubického, Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje.
Norský historik a teoretik architektury, ve své nejznámější knize poodhaluje podmínky příčiny umístění, vzniku i podob měst na základě analýzy celého systému okolností, které staletý vývoj městského organismu provázejí.
Ladislav Lábus patří k nejlepším českým architektům současnosti a jeho práce již několik desetiletí získávají velký respekt i značnou oblibu nejen u odborné veřejnosti.
Huť architektury Martin Rajniš patří k nejosobitějším architektonickým kancelářím u nás. Bylo by tudíž s podivem, aby se tento fakt nepromítl také do publikace, která přináší přehled jejich dosavadní práce.
Slohová období v minulosti zanechala výrazný otisk také ve vynikající architektuře na našem území. Bohatě fotograficky vybavený obrazový průvodce poslouží každému, kdo se chce v tomto bohatství zorientovat.
Kniha se zaměřuje na architektonické dění na Světové výstavě (Expo) v Ósace v roce 1970. Přináší novou interpretaci československého pavilonu, díla architektonického tria Rudiš, Palla a Jenček společně s týmem výtvarníků.
Ročenka dřevěné architektury 2022 je tištěnou podobou putovní výstavy Salonu dřevostaveb 2022, festivalu současné dřevěné architektury, a zároveň svébytnou publikací prezentující kurátorský výběr nejvýraznějších dřevostaveb poslední doby.
Rukověť urbanismu volně navazuje na předchozí knihu Jana Jehlíka Obec a sídlo, o krajině, urbanismu a architektuře, souboru textů s různou formou a různými tématy.
Úchvatné rodinné domy architektů Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře můžete nyní poznat zcela jinak. Jejich autoři vás vezmou na nevšední průzkum svých dosud nerealizovaných staveb.
Kniha 20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu, jejímiž autory jsou Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot, představuje dvě desítky moderních koncertních a operních budov.
Kniha představuje širokou paletu originální výtvarné
výzdoby pražských staveb, navržených významným
architektem Osvaldem Polívkou (1859–1931) v období
kolem roku 1900, tedy v éře pozdního historismu
a secese.
Víš, které známé architektonické památky byly postaveny z cihel a které z kamene? Jaké výhody má železobeton a proč se dnes používá tak často ve stavebnictví sklo? Už jsi někdy slyšel pojmy jako centrální stavba nebo bazilika?
V pořadí už šestá publikace Kruhu přináší zajímavé rozhovory a texty o současné kvalitní architektuře bohatě doprovázené obrázky. Mapuje období let 2015–2018 a představuje na 35 architektonických studií z celého světa.
V devadesátých letech 19. století se v Praze, podobně tomu bylo v Mnichově, Vídni či Berlíně, rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ (odštěpení) z tradičních uměleckých struktur.
