Písňové texty Jana Buriana patří od sedmdesátých let k tomu nejlepšímu, co v novodobé české písničkářské poezii vzniká. Od počátku byly vedle své zpívané podoby i tištěny a čteny jako plnohodnotná poezie.
Výbor básní Antonina Artauda. Většina básní v knize pochází z pozdějšího autorova období, kdy Artaud absolvoval iniciační rituál u kmene indiánů Tarahumara v Mexiku.
Básnická sbírka Zdeňka Křenka vznikla v letech 2018 – 2021, po delší odmlce. Jde o bilanční výpověď, ve které se autor nebojí vracet se svou poezií ke starým pravdám a citům a dávat jim svůj vlastní, autentický, osobní obsah.
Datel chce být spisovatel, hroch si hraje na divoké prase a bratři kapři závodí v plavání, zatímco chudák křeček musí přečkat bouřku a klukům vlkům moknou uši. A proč vlastně dělá jelen u krmelce kotrmelce?
Je vůbec možné, aby druhá sbírka veršů brněnského flanéra, doktora zemědělství a universitního environmentalisty Zbyňka Ulčáka (*1966) byla ještě cyničtější a ironičtější, než první sbírka Život je černý i bílý?
