Autor vzpomínek je česko – izraelský lékař, který se narodil na Podkarpatské Rusi (*1927). V Chustu studoval gymnázium a podrobně popisuje život v tomto městě. V roce 1941 zázračně přežil protižidovský masakr v Kamenci Podolském a později i Osvětim.
Zápisky o válce galské jsou nejznámějším a zároveň nejvýznamnějším dílem římského vojevůdce Gaia Iulia Caesara. V sedmi knihách psaných ve třetí osobě popisuje nejen svá tažení a bitvy, ale i přírodu a zvyky starých Galů, Germánů apod.
V posledních letech se na veřejnost dostává stále více detailů týkajících se dlouhou dobu neznámých zbraňových systémů, projektů a vynálezů německého válečného výzkumu.
Doposud nikdy knižně nevydaní autobiografie Jindřicha Flussera líčí nejen drastické poměry a mezilidské vztahy v nacistických koncentračních táborech, v nichž měl budoucí lékař několikrát doslova „štěstí v neštěstí“.
Publikace poutavě a uceleně představuje jednu z nejtemnějších kapitol moderních světových dějin: likvidaci osmanských Arménů – aghet – mladotureckou diktaturou.
Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.
Kniha Jindřicha Brože se zabývá bitvami na tomto území a detailně přibližuje čtenáři události dávno minulé. Kniha je doplněna mapami, souřadnicemi GPS a především řadou fotografií v textu v barevné příloze.
Edice je autorovým výborem nejdůležitějších textů, které napsal v uvedeném období. Východiskem Tesařových společenských aktivit bylo přesvědčení, že jediným účinným způsobem, jak vyjít z totalitního režimu, je vytváření struktur občanské společnosti.
Dějiny českých zemí podávají soustavný výklad naší historie od pravěku až po vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Sledují vývoj českého státu a národa, stejně jako menšin žijících na českém území, zejména Židů, Němců, Slováků a Poláků.
Masovou vraždu šesti milionů evropských Židů
spáchanou v letech 1941 až 1945 dnes nazýváme
holocaust. Němečtí nacisté tehdy chtěli z pouhé
rasové nenávisti a pocitu vlastní nadřazenosti
vyhladit všechny osoby židovského původu.