V učebnicích historie a vědeckých dílech najdeme údaje o panovnících, slavných bitvách, hospodářství i umění, ale o základních lidských potřebách se toho dozvíme málo či vůbec nic.
Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku.
Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť
má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve
stále intenzivnějších kulturních válkách?
Ty záběry obletěly svět. Pořádný chlap vylézá z vody a ochraptěle říká: „Já su tak šťastné, já su tak šťastné…“ Byl to František Venclovský z Přerova, a své nepředstírané štěstí vyjádřil šťavnatou hanáčtinou. Ta věta časem zlidověla.
Kniha se sto ilustracemi určená i dětem od 12 let mj. prozradí, kdo byli drátníci, dráteníci a pekáčové báby, kdo prodával rovnače uší a jak pracovali břichomluvci.