Jak by vypadalo Československo, kdyby naši představitelé odmítli mnichovskou dohodu čtyř velmocí?
Zdánlivě poklidné únorové odpoledne roku 1948. Mladá žena a muž v kavárně Slavia hledají odpovědi na neodbytné otázky a rozkrývají temné události posledních deseti let.
Ty záběry obletěly svět. Pořádný chlap vylézá z vody a ochraptěle říká: „Já su tak šťastné, já su tak šťastné…“ Byl to František Venclovský z Přerova, a své nepředstírané štěstí vyjádřil šťavnatou hanáčtinou. Ta věta časem zlidověla.
Brooke byla úplně jiná… Ne, její tvář se nezměnila, ale to, co bylo podstatné… černá se proměnila na bílou! Jenže Lorenzo nemá ani tušení, že ženu, která se po osmnácti měsících probrala z komatu… vlastně nezná.
Satirická kniha Karla Poláčka pojednává o fotbalových fanoušcích, zvláště pražské Viktorie Žižkov a Slavie. Tatíci v pokročilém věku vášnivě prožívají dobu před každým fotbalovým zápasem, samotný zápas, i dobu dávno po něm.
Magie artušovských legend ožívá v urban fantasy hitu z americké univerzity!
Šestnáctiletá Bree hledá po smrtelné autonehodě své matky únik před bolestí. Rezidenční program na Severokarolinské univerzitě vypadá jako skvělé útočiště...
Vladana snad od malička toužila žít v Africe. Aby se svému snu přiblížila, otevřela v Ostravě Afro kavárnu. A když jí do života vstoupil sympatický Angolan Eurico, mohla se konečně přestěhovat na černý kontinent.
Maelyn se zasekne v časové smyčce, a tak se neustále vrací do 21. prosince, kdy se svými rodiči a bratrem dojíždí na chatu, kde ještě s další rodinou a rodinnými přáteli slaví každým rokem Vánoce.