Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse, obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.
S nadsázkou můžeme říci, že kniha je neúplným, a tudíž značně pokřiveným obrazem řimsologie na základě pouhé výseče její existence, dané skrovnou sumou textů, které se náhodou dochovaly.
Druhý díl studie souborně nazvané Věštění v antickém Řecku nese titul Tělo a sny a ve své první části přináší výklad věštebných technik soustředěných především na tělo, jež byly z velké části využívány nejen v antice, ale i později ve středověku.
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Kolektivní monografie je dílčím příspěvkem k problematice tematizované v rozličných podobách již od prvních filozofických úvah, od prvních reflexí na téma umění.
Autor v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení.
Karel Havlíček je podle T. G. Masaryka "nedostižným vzorem českého žurnalisty". Podle publicisty a vydavatele Bohumila Slámy je zakladatelem české politologie, Masaryk pak největším, avšak dosud ne plně doceněným českým filosofem a politikem.
Různorodost tradic, na nichž spočívá evropská kultura, reflektuje evropské myšlení přinejmenším od dob modernismu. Kniha přináší mimo jiné i obecnější úvahy o smyslu a metodě humanitních věd na počátku 21. století.