Proč francouzští intelektuálové kritizují elity ve své zemi, zatímco v zemích střední a východní Evropy právě elity chybí? Kniha je akademickou a kulturní sondou do hlav elit a „prestiže“ francouzské společnosti.
Koncept se pod názvem základní nepodmíněný příjem (ZNP) stal jedním z velkých témat naší doby. V posledních letech o něm zapáleně diskutují odborníci i široká veřejnost napříč sociálním i politickým spektrem.
Problematika bezpečnosti patří mezi témata, která dlouhodobě rezonují společností a která si zaslouží naši pozornost. Tato kniha se věnuje obavám ze zločinu a pocitu bezpečí v České republice.
Stáváme se méně inteligentními. Kniha S rozumem v koncích nám sděluje
tento šokující, ale fascinující poznatek. Autoři nám představují vršící
se hromadu důkazů, že lidé jsou dnes podstatně méně inteligentní, než
tomu bylo před sto lety.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
Známý kritik digitální revoluce tentokrát přichází s užitečnými návody, jak zvrátit znepokojivý vývoj v oblasti informačních technologií a otevřít si cestu k takové digitální budoucnosti, na kterou bychom se opět mohli těšit.
Tato publikace obsahuje popisy 90 problémových situací a 270 doporučení k jejich řešení. Osm autorů, 17 kreseb Mirka Kemela a 32 fotografií Jindřicha Štreita – to je druhé, rozšířené vydání Krabičky poslední záchrany pro neziskové organizace.
Monografie „Sociální marketingové kampaně v Česku IV. Ochrana životního prostředí“ mapuje kampaně, které byly na toto téma vytvořeny a realizovány na území České republiky od roku 1990 až do současnosti.
Práce německého historika Andrease Wiedemanna mapuje druhou a méně známou část procesu, při kterém došlo k vůbec největším přesunům obyvatelstva v českých zemích v historii – celkem se vyhnání a znovuosídlování bezprostředně týkalo pěti milionů
lidí
Anarchosyndikalismus je jedinou známou masovou formou anarchistického hnutí, jehož organizace byly tvořeny stovkami tisíc lidí. Anarchosyndikalisté se objevovali v nejdůležitějších sociálních bojích 20. století a zanechali v nich svou stopu.
Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce.
Nakolik je naše sexualita a sexuální identita přirozená a nakolik je ovlivněna kulturou, ve které žijeme? Nakolik jsme v tomto ohledu sami sebou, a nakolik se podřizujeme očekáváním společnosti i svého partnera?
Během posledních tří desetiletí jsme svědky toho, že se problematika paměti stává jedním z dominantních témat sociálních a humanitních věd. Někteří autoři dokonce v této souvislosti hovoří o novém paradigmatu.
Kniha Waltera Lippmanna z roku 1922 patří mezi nejcitovanější práce svého druhu ve 20. století a silně ovlivnila sociální vědy, zejména mediální studia, politologii a sociální psychologii.
