(...) Jinými slovy, Keen se nevzdává naděje, že by digitální technologie mohly za jistých podmínek přispět k rozvoji demokracie a prosperity nejen pro bohaté. Jeho vize generační revoluce je sice spíš nereálná, ostatně autor tu vede dialog s Utopií Thomase Mora a kniha místy působí jako esej intelektuála (kterého mimochodem během studií v Sarajevu ovlivnili Josef Škvorecký, Danilo Kiš, Jaroslav Hašek či Franz Kafka). Jeho diagnóza současného stavu je však v mnoha směrech přesná a příklady k následování nejsou neuskutečnitelné. Jak píše britský The Guardian: může to vypadat, že Keen nabízí "krev, pot a slzy" s nejistým výsledkem – nicméně mnohé z toho, co dnes bereme jako samozřejmost, se zdálo být ještě poměrně nedávno iluzí a arzen se prodával v každé lékárně.