Publikace vychází sice se zpožděním neuvěřitelných čtyřiceti sedmi let, nikoli však jako kritická edice archivních pramenů, ale jako „živá“ kniha žijícího autora.
Třetí sbírce v řadě a zároveň první části autorovy tetralogie dominuje Motol - místo nemoci a uzdravení, vrátnice civilizované přírody a neuralgie citu.
Dvě legendární a těžce dostupné sbírky ze šedesátých let dvacátého století, Utopír a Krysí hnízdo, potkávají v jednom svazku Trhlinu, ale také – a především – útlé Prosvítání, sbírku nových básní.
Ačkoli je Zahnívající čaroděj dílem básníkova mládí, projevuje se v něm již "zkušený a sečtělý jako starý černokněžník". V českém překladu vychází Zahnívající čaroděj vůbec poprvé.
V této mystické básni v próze se mísí a spájí prvky a elementy dávné alchymie a kabalistické
algebry s nejnovějšími poznatky přírodovědy či kvantové fyziky.
Thomas Stearns Eliot, nositel Nobelovy ceny za literaturu z r. 1948, je jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších osobností světové literatury 20. století. Proslul jako rafinovaný básník, dramatik a kritik.
Záměrem autorky je hravým způsobem přivodit čtenáři zrychlený dech, inspirovat i pobavit. Můžete se červenat, ale nenechte svůj milostný život dojít k fádnosti a nudě. V básních s lehce submisivním zabarvením není nouze o překvapivé momenty.
Výbor z poezie H. Michauxe (1899-1984), jehož poesie je jedním z nejdůslednějších, a zároveň nejpodstatnějších pokusů evropské poesie dvacátého století o jiné vnímání, cítění a myšlení.
Marie Noel, vlastním jménem Marie Rouget (1883-1967) francouzská básnířka a spisovatelka pocházela z velice vzdělané, ale jen málo věřící rodiny. V roce 1962 obdržela za své dílo od Francouzské akademie Velkou cenu za poezii.
Cantos jsou Poundovou životní básnickou skladbou: jejich druhý svazek obsahuje oddíly „Jefferson: Nuevo Mundo“ (XXXI–XLI) a „Siena: Leopoldovy reformy“ (XLII–LI).
Zdrojem k Čínským Cantos byly Poundovi francouzské dějiny Číny Histoire générale de la Chine ou Annales de cet Empire (Paříž, 1777–1785, ve 13 svazcích).
Sbírka dosud neznámých básní slavného fotografa, člena surrealistické Skupiny Ra Viléma Reichmanna, které v letech 1939-1947 napsal ve své mateřštině, němčině.
