Nesmysl provází člověka odjakživa. V životě, v kultuře, ve společnosti, v politice. V literatuře, zejména v poezii, ať té domácí, nebo překladové, má velmi pěknou a bohatou tradici, kterou není na škodu čas od času připomenout.
Když Philip Sidney 17. října 1586 v mladém věku třiceti dvou let umírá následkem zranění z bitvy u Zutphenu, jeho díla kolují pouze v rukopisné podobě, některá zůstala nedokončena.
Kniha Vysoká hra – mýtus nenávratného, jejímiž editory jsou Jakub Hlaváček a Miloslav Topinka, navazuje na předchozí kompletní knižní vydání všech čtyř čísel časopisu Le Grand Jeu / Vysoká hra v českém překladu (Malvern, 2017).
V pořadí třetí sbírka Jiřího Daníčka (nar. 1948) zahrnuje něco málo přes sto básní, napsaných v letech 2015 - 2017. Pro jednoduchého čtenáře jsou to verše jednoduché, pro složitého složité, pro smutného smutné a pro zvláštního zvláštní.
Když se svět mění tak rychle, že mu přestanete rozumět, nemá smysl snažit se udržet prst na tepu doby. Můžete se ji ale pokusit chytit pěkně pod krkem.
Kniha představuje autorský výbor z oficiálně vydaných sbírek Teatrálium (2005), Příšeří se (2009), Tanga (2013), A mrdne-li mi (2015). Krom toho ale obsahuje i nové básně napsané v letech 2016–2017.
70. svazek Edice současné české poezie přináší sbírku básní Pavla Novotného „Zevnitř“. Novotného poezie zde zřetelně navazuje na experimentální tendence, které se významně prosazovaly v padesátých a šedesátých letech 20. století.
