Kniha má svůj základ v přednáškách, které autor pronesl na Pedagogické a Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Jejich osnovu představil ve skriptech určených studentům všech humanitních oborů.
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Vladimír Solovjov (1853–1900), významná osobnost mezináboženského dialogu, autor mnoha filosofických a teologických děl, s dalekosáhlým vlivem na současníky i následné generace píše slavné Tři rozhovory, ve kterých je zahrnutá Legenda o Antikristu.
Kniha přináší nový pohled na život Ježíše a jeho transformaci starověké gnóze. Všímá si neznámých písemností i výpovědí uměleckých památek Egypta, Sýrie, Turecka a Evropy, jež autorka sama navštívila.
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
Když známý britský evoluční biolog Richard Dawkins vydal v roce 2006 knihu The God Delusion, okamžitě tím rozpoutal živou diskusi ve sdělovacích prostředcích i na Internetu.
Hlavním tématem této disertační práce je filozofická a teologická reflexe imaginace v myšlení Owena Barfielda a Clive Staplese Lewise – dvou britských myslitelů a spisovatelů působících ve 20. století.
Druhé, značně rozšířené a prohloubené vydání autorovy prvotiny publikovalo v roce 2011 prestižní nakladatelství Oxford University Press. Od té doby kniha oslovuje čtenáře po celém světě.
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495).
Česko-slovenský dialog dvou vyučujících, které se zabývají filosofií, teologií a
pedagogikou. Cílem rozpravy je vstoupit do živé školy myšlení, kterou založil český
filosof Radim Palouš (1924–2015).