Román se odehrává v osmdesátých letech dvacátého století v indiánské rezervaci v kanadské Britské Kolumbii. Strhující příběh kombinuje komické i tragické motivy a realistický pohled na drsný život v malé rybářské vesnici.
První část diptychu Ztroskotání lze prvoplánově číst jako politický thriller, nicméně jde především o břitkou satiru poukazující na nemorálnost moldavských intelektuálů po zhroucení komunistické ideologie.
Vzpomínková próza Portréty v ostnatém drátu vyšla až po jeho smrti v roce 1984 v Paříži. Jeho svědectví z břežněvovských lágrů je básníkovou variantou Dostojevského Zápisků z Mrtvého domu a barvitě v nich líčí život v pracovním táboře na Sibiři.
Vedle základní dějové linie, která je rámována působivým příběhem matky, vykresluje Dutka jeden lidský úděl prostřednictvím miniatur, zachycením jedinečného konkrétního zážitku, situace, nálady. Právě v tom spočívá dar jeho vyprávění.
Gustave Doré, francouzský malíř a grafik 19. století, dosáhl nejvýraznějšího úspěchu právě ilustracemi k Bibli. Toto dílo se stalo inspirací jednomu z nejzajímavějších současných švédských spisovatelů Torgnymu Lindgrenovi (1938).
Esejistický román o člověku, který tvrdě pracuje, aby se stal spisovatelem. V nemilosrdně přítomném čase autor píše zdánlivě nedějový příběh o proměnách života a každodenní práci, o pohybu a klidu, o stěhování a zabydlování, o knize vlastní.
Román reflektuje dějiny polských Židů očima hrdiny, který se jako třicetiletý vrací do dětství, do starého rekreačního zařízení, kam jezdíval jako malý kluk.
